LÍGANG GÍ:DÍ NU:NAM ÉLANG NGOLU - Doksiri

শেহতীয়া লেখা

Post Top Ad

Responsive Ads Here

Thursday, February 1, 2024

LÍGANG GÍ:DÍ NU:NAM ÉLANG NGOLU

 


LÍGANG GÍ:DÍ NU:NAM ÉLANG NGOLU


Bhaigeswar Pogag


   Mo:píso gí:dí ormaném kíla kíyin la:mapé dung. Sé gí:dí kídarsém édilo kapé sé:ko nu:lenbotosong sé:koté luyin bilamang.Émdaggom gí:dí nu:namsém ake pondid kídaré gí:dí magong-kanggo:né odokké  gí:dí an-go:né kídaré gí:dí nu:nam kídardok lukéngém malendungku.Tani:lusuné símínsé okolo du:doji, oddoi gí:díé du:dag.Gí:díé kama:mílo tani:é turla du:la:mang.Tani:é kama:mílo gí:dí kama:ye.Mo:ngke mo:ngkelok gí:dí angudogom gí:dídé tani: asiném asé:la du:monané bottané atíko.

Mo:písok  du:né  tani: lusuné takamé gí:dí nu:la asédo.Aríg ésing ila,apta géta gíla po:péké Tani: kídaré yedodom akoné akoném ka:ríkmínsula asédí adíém pa:mínsumangai.Bulu donam tí:namém mango:la yedagém ka:ríkmínsunané adíémté pa:mín sumangai. Émpila bulu gíkumsula akoné akoném ríksula:dopé ager tarungko la:dungapé.Bulu arík ísíng ingabge:la  akoné akoném ríksumínsula aséng agam bimínsunam légapé gí:dí nu:namsém nu:lenbotopé.Odokké gí:dí nu:namsé Tani: réngam ara:lo  lendupé.Kapé émyemílo Tani: yenamsé édé adído, silo méloké yenam kísamangai.Édé adídok tani: yenamsi aipé yenyi: dungai.Édé adído bédu bédangé kamangai.Tamté pédu:ésin kamangai.Édé adídok tani: kídaré aki: bi:nam légapé ro:lokké yumélo:pé donam makoloi adí gípagdungapé.

Mo:píso turra du:né Tani: opín takamé aí aíké gí:díé kasudung.Bulu aí aíké yeli: yekamlok gí:díém nu:dag.Mising opínsé:gom gí:dí nu:la asé:pé du:né opínko.Mising opines gí:dí mirémné opínko.Angu angu opín kídarké kapé bangkí bangkí gí:díé du:ji,édémí:pé Mising opínsokkégom  aíké gí:díé bojeko dung. Émdaggom appíngéyam bottaya:pakné odokké asin obomsuya:pagnam gí:dídé Ali A:ye Líga: sé.Sém kapésin Misingé mitpansulamang.Sém édílo  ka:pé sé:ko nu:lenbotosong sé:koté lubilamang.To:dí to:dílokkébo ta:to ya:yo bulu igabbomna du:nam gí:díko. Sém po:pé aí aíé mo:dí:ém ka:la nu:dungai.Silo mélo takamé longé atéllo léttélkopé nu:robdag.

 Lígang gí:dísé Mising réngamsok dírbíém sutkanbodag.Sé gí:dísém Mising takamé akampé longé atéro:lo  nu:dag.Sém Hindu,Kristan Do:nyi-po:lo émma:pé takamé lékopé nu:bosula:nam gí:díko.Sé gí:dísém Mising réngamké asiném gépumsumodag.Hindué Hindu ililok,Kristané kristan ililok,Bhagobotiyé bhagoboti ililok Lígasém iladung.Sé uyu monammang.Sé Mising réngamké opín gí:díko.Akoné akoném aséng aman bila  aya:bosula aman atíko mé:po sakpola domanbonam gí:díko.Dítaglo léko ope: pe:lunge odokké ao: ommangé,Bíro bírmé ka:rígbosunané írdíko. 

Ali a:ye líga:sok lukéngém ba:umkopé gompirém ri:pumsula lunamko. Édé sémpé Ali + A:ye + Lígang sé bau:msém lupumsula lunam gomyarko.Ali dok lukéngdé sémpé – amo:ng arabok sa:né léppír , aíné manggom  amídém lukandag.A:ye  dok lukédé ta:yélo e:né a:ye manggom amí amni:dém lukandag.Lígang dok lukéngdé édé apí a:yedok legod manggom líggodnamdém lukandag.Sé ba:umpaksém léttélkopé lupumsula Ali A:ye Líga: émna ludo.Sém andépé “Lígang” émnasin ludo.

Ali a:ye lígang gí:dísé Mising opíndok dírbíko.Sém a:mdang arík isum mosum ge:la ginmur po:lodo ido.Popé Lígang gí:dí nu:nam kídarsé akam mínsumangai.Kapé émyem du:tíng daktíng amo:ng asi  takamdsé akammínsumangai.Émpila angu angu amo:lo angu angupé gí:dí írnamém ka:pa:dagai.Kapila ém-yem bírdug kídardok inam arík asiyé:té akammínsumangai. Émpila Mising du:ngko takamké lígang gí:dí nu:namsi:gomté akammínsumangai.Silo mélo takamé akampé inamsém ba:né kébangé 1956 takkído takamé longé attélo:ko:lo ipé lagido émna  ru:ségbola su Ginmur po:lodok a:pongarné Lígang longémdém ru:sékboto.Su Mising du:téng takamlo akampé idunggom akke do:lungé supaksin aíké hubidangém ka:la lígangém itíla dung.Lukanko –Arunachal Pradesh lok Anpum do:lungé Lígang  gí:dísém lígang po:lodo imapé Gallíng po:lo dok 7th ( 7th March) longkí dokké irobbomdung.Odokké Arunachal Pradesh lok Sorkari kelendarlogom “local holiday” pé 2nd  Phebruari dém bitung. Asom Migomé Asomiya kelendardok Phagun po:lodok  a:pongarné Budbar (Ginmur po:lodok lígang longé)dém tolíktung.Émdaggom migom bondopé supaksin bima:da.Sinying 2024 dítakso Ali A:ye Líga:sém rígdum Asom sok mo:dum 10 lo migom bondopé bidopé tolígdopé lubotung.

Po:pé Gohpur rékamé Kíjír po:lodok ainé ayirko ka:la “Raktub” émnam gí:díko idungai.Sémpé angu angupé inamsé aimang. Silo mélo akampé takamé Ba:né kébangké ru:sékkampé Lígangém ga:bomnamdé aiye.Angu angupé imílo bondong atí bikolo migomé ngasotpé mé:dag.

Po:pé Misingé adi:télo du:dodém mo:pí arígém idungai.Mo:pí arígém Bísíng-Ginmur lang Gallíng Kombong po:lo idungai. Émpila bojeyang adi:lo du:né tani: kídarké gí:dí írnam kídarsé Bísíng po:lokké irobdungai.. Édé bírdug ara:do ísíng –émíngé anné ngansa:do,Yumra:lo yumrang appun pundíé odokké ali angongété appír parrendíé. Émpila tani: lusuné ope:  odokké Arunachal mimongsok ope: kídarké gí:dí kídardé bísíng po:lodokké iropsa:dag.Lukanko -1st February do Idu-Mishmi kídarké “Reh”,Tagin Kidarké 6th January lo ”Si-Do:nyi”,Nyising kídarké 26thFebruary,“Nyukum yullo”Misingké  “Ali A:ye Lígang”Adi:ké 7th March lo”Unnying Ara:n”Galo kídarké 5th April lo “Mo:pin gí:dí” Singpho kídarké Swapawng yawng odokké Digaru-Miju Mishmi kídarké “Tam-La-Du” 14thFebruary do idung.

Arík ísíng idí ayirdo sékoté ayirém pa:mínsumang. Émpila kéralok tani: kídaré arík ísíng iyango:ma:pé takamé gíkummínsula doman tí:manko idungapé.me:lampé édé gí:dípé idungkupé. Édémmípé Mising réngamké Ali A:ye Líga:sémgom ato ayo bulu Ginmur po:lolo ilen gílen botopé.

 Misingé ginmur po:lo ayemílo aipé asédo.Kapé émyemílo “Ali a:ye lígangé” édé po:lodo a:do.Líga:lo Sí:sang sí:tok takamé agampé gí:díém nu:do.Ginmur gipuné,Tagad appuné punbido.Ti:to péttangé kaptaddo.Lígangé a:dagbong.Aríg ísíngém idíémna nésin némíngé péi péttangé lutaddo.

Mising réngamé mo:pí arígém popé adi:télo du:dolo idungai. Émna ta:to ya:yo bulu do:ying a:ba:lo lubodungai.Mo:pí arígé  émyemílo a:m,nginti: , pagli:,tépang,tanget,ngerék,ngebur,ma:nyong, anyak odokké abíd abíd arígém lukandag.Silo mélo aying amo:so asi arígém moyirsuto.Émdaggom mo:pí arígém mitpansumang.Su:té mo:pí arígém modag.

Mo:pí arígém morobnam légapé Mising réngamé Ali A:ye Líga:sém ga:dung.Lígangém 5th longé kopé ido.Kéra:lo Lígangém do:lungo:lo ka:pa:dungai.Silo mélo taon sohorlosin írpongkírpé Ali A:ye Lígang inamém ka:pa:dung.Sé opínsok légapé ainé mé:popénamé.Mo:písok tani: takamé Mising réngamsigom mo:písok tani: opínko émna  kinnadung.

Lígangém ga:napé po:pé do:lung réngamé lérékpé apta-géta gíla simín sirrém ki:rug rugdungai.Ongo odokké oying ogeyém lo:nítkopé doladopé mano:sula lé:dungai.Kapé émyém lo:níd ara:do yoddagém péi péttang,e:yeg porok,turné ngané atíém mokepa:mang émdag.Turné ésíng anné atíém natpa:nmang odokké amo:ngém ngunkorokpa:mang émna ludo.Dépila Uyu longédo do:lungé nu:la atí atí laginam attarém mono: ino: sula lé:do.Lígang gí:dílo aiyompé yodgabma:mílo ki:né na:bí mé:nyído émna ludo.Ligang longédok ro: ayirdo ali a:ye manggom a:mém líggodo. Émpila édé longédém “Lígang” émna ludo.A:mni líggotpénédé durbgorra asi-apang írsugela Mising gélod bomlotki gérusudo.Ta:to ya:yo odokké yai ma:mo buluké yebo dagbonam yelamki a:mni: ém ígínno bomdo.

A:mni: líggodnapé sé attar kídarsém bomdo-Take:(ke:kír)Purang apin,Pi:ro,Kamro manggom Talíng ékkam,Sipyak,lené onno nosor,kuyab ,yoksa atí kídardém bomna gído.Miku buluk lukampé amni: líggotpénédém okum éradok anédé ko:ba:do:pé gílenlíkpa:do.Ali a:ye kídardém líggoddom po:pé amo:dém moburpo:do.Pidgotko amo:do pi:ro ník-yeddo.Pi:ro pongkeb pongkebdo sipyag keblígdo.Onno nosor ki don-yeddo.Odokké apong ,purang rokpí,ke:kír kídardém patila lédo odokké amni: líggod agerém gerrobdo.Amni: líggod dagém ali angongém aidopé émna petom peki lígdo.Líggodo sémpé petom pekido-

Sa,

Akosinna, no,Kadag taddag langka,

Silo,

amni: angongém

Lígod dungké

No,Tapum tayingém,

Rupsing me:rangém domoma:péka.

Sa,

Ané Do:nyi no  ,Abu po:lo no,

karsing kartang nolu

Kadag taddag langka,

Koje yanggo no, kadag taddag langka,

Silo ali a:yém líggoddungké,

Tapum tayingém,

Rupsing me:rangém domoma:péka

Néi birpé birsa:molangka

Onjal jalpé jarsa:molangka.

 Émna petom pekilígdo.Odokké okumpé gídoku.Okumlo okum érangé donam tí:namém morík iríksula lé:do.Okum sungkendo nangol manggom kuyabdém kamro ékkam manggom talíng ékkamki yetkabdo odokké okum gu:mín-So:yin kídarém petom pekido.Odokké mérom do:lang ki:rado  asi apongki siné mobo ato ayo  kídarém píde:sudo.Domur doyang gímur gíyang lumur luyang lumoma:dopélude:sudo. Édé ager kídardém geram ge:la doman tí:man odokké mibo o:nam agerém ido.Yumdéng ayirdo so:bo nébíng kídaré “Lé:nong Barbangém” mantaddo.Lé:nong Barbang addud tadbegmílloi lígangé lingangkabo émna mé:do odokké yotpénam kídardém yoddo.Okum éradok miku abu ané manggom miku ato ayo bulum dogod tínggodo modo odokké takamé dola tí:layebo émna ludo.

Yumédo so:bo nébíng kídarém okum érangé  mibo tomna apin dobodo. Édé ager kídardé akammang.Du:téng angu angu:lo asutko niyomé angu:ga:mdag.Mo:ying ope: yé so:bo nébíng kídarém mibopé tomna apin apongém bidag odokké pimpir so:pagém so:modag.A:m aríglo sa:lendag lédupé so:bo nébíng kídaré so:bo menjek ka:si mosi:paye odokké buluké aséla dugmandíé kakumaye. Émpila  okum érangé édé yumédo bulum mibo o:dag.Ali A:ye Líga:lo Sa:yang ope:lok  ko: ko:néng kídaré érang éra:lo gíla purang apin urkumsudo. Édémpé langkumsugela érangkolo gíkumsula manggom mo:rongkolo bulu dopit tí:pit dodoku.

Ligang yumédokké miyum yame: kídaré do:lu:dog méngésunam éradokké gumragém manrobdo.Gumrag so:dolo ‘Lo:le ni:tom modo.’Gumrag so:né yame: miyum kídarém okum éradé donam tí:namko bido odokké bulum oraiko bila kumsudo. Érangém lo:dípé réngamém sémpé bilatídopé odokké rammang kimapé ai kampopé du:langka émna pelígdo.

Misingé lígang gí:dísém lo:nítko lo:dum bomdung. Émdaggom Ginmur po:lo pagdo Líga:sém iladung.Silo mélo taon sohorlogom bojeko írga:pé inamém ka:padung.Sé ainé agomé.Sokki Misingém mo:písok tani: takamé kangkin-ye.

Abu longédo do:ludok miné mí:jíng kídaré Lígang gí:dí légapé tulang sakiyém ba:do odokké okum éradok ato ayo kídarém urom apiném bila ato ayyom  lutatsudo. Gí:dí írdag takamém takamé yoddo.Yoddagém gerpa:ma:nam ager kídaré sémpé- 1.Amo:ng ngunkorog pa:mang. 2.E:g porok moke pa:mang 3. A:m Ambíném ípa:mang 4.Ropí bajila dopamang. 5.Le:né ésing ílíngém pasotpa:mang 6.Okumdok attarém kogoném bipamang 7.Bajila dopa:mang.Sém bulum aiyompé yodgabma:mílo a:m arígé sando odokké ki:né na:né (Lakshmi) bí mé:nyido émna ludo.Sim sí:ro bojeyangé yotkumabo.

        Longngo me:lamdok  Akon longé(Monday) do Lígangém li:lendoku.Li:len longédo takamé pillígnam a:m kídarém ugolidoku(nangolki  gursadoku). Édé longédo okum sumkendo ménam nangol-Kuyab kídardém  ato ayyom lude:sula pílendoku. Édém Lígang li:lenkunamé  émdo.Li:len longédo:gom érang kídaré mibo boriksudo odokké so:man moman ido.

Uyu longé(Tuesday) do yodlígdoku.Odokké longékondokké agin mokampé ager asongém gerdoku.

        Adí gíkam gíkampé Ali A:ye Líga:sok ili:  ikam kídarségom angu angula gíbom dung.Adí du:dag mo:sibommamílo yampoké ao: ommangé mitpansupéké.Sém appíngé mo:sila lé:named ngoluké gerpéru:namko.Oko opíndokké aíké dírbé kamaji édé opíndém turné opíné émna sé:koté lumang.Aíké dírbém mitpansunamdé aíém mitpansunamé. Kaje takamé Lígang gí:dísém turyarmolaju.



Doksiri দকচিৰি, ফেব্ৰুৱাৰী, ২০২৪


No comments:

Post a Comment

Post Bottom Ad

Responsive Ads Here

Pages